RNDr. František Lehar se narodil 9. srpna 1934 v Bludově u Šumperka, v domě který postavil jeho dědeček, ředitel bludovské měšťanské školy. Dětství a mládí strávil v Praze, kde byl jeho otec, RNDr. František Lehar, ředitelem Prvního Masarykova gymnázia v Křemencově ulici, známého jako „Křemencárna“. Tam studoval syn František do roku 1948. Po jeho zrušení přešel na Akademické gymnázium ve Štěpánské ulici, kde maturoval s vyznamenáním v r. 1952. Po maturitě studoval na matematicko-fyzikální fakultě UK obor jaderná fyzika. Studium ukončil v r. 1957 s vyznamenáním. Pak nastoupil jako asistent na Fakultu technické a jaderné fyziky (FTJF) UK, kde se po třech letech stal odborným asistentem. V r. 1959 se oženil s Lilian Štaffovou (+1999). V roce 1961 odejel do Spojeného ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) do Dubny (Moskevská oblast), kde pracoval sedm let. Tam také v r. 1966 obhájil svou kandidátskou disertační práci na téma „Rozptyl neutronů na protonech při energii 630 MeV“.

V srpnu 1968 odešel do exilu. Pracoval nejprve v CERNu v Ženevě a posléze ve francouzském ústavu jaderného výzkumu v Saclay u Paříže, patřícímu „Commissariat à l´Energie Atomique“, jako výzkumník, později jako ředitel výzkumu CNRS (Národního střediska vědeckého výzkumu). Tam byl činný do r. 1999, poté pokračoval jako konsultant do r. 2009. Odtud se účastnil experimentů a konferencí v různých světových laboratořích a ústavech. V r. 1974 byl naturalizován a získal francouzské občanství. Po r. 1990 mu bylo navráceno i občanství české. V r. 1974 byl v Saclay jmenován členem vědecké rady pro konstrukci a plánování experimentů na novém, velice progresivním urychlovači „Saturne 2“. Pod jeho vedením byla vybudována komplexní experimentální aparatura, která po dobu 17ti let umožňovala měřit charakteristiky rozptylu polarizovaných svazků nukleonů na polarizovaných nukleonech v širokém oboru energií. Podobných experimentů se zúčastnil i v CERNu, v „Paul-Scherrer Institutu“, blízko Curychu, a ve Fermi-ho národní laboratoři u Chicaga. Původní výsledky těchto výzkumů jsou shrnuty ve více než třechstech vědeckých publikací vydaných na obou stranách Atlantiku, v Japonsku a jinde. Dr. Lehar pracoval vždycky v základním výzkumu. Je považován za jednoho z předních badatelů ve spinové fyzice elementárních částic.

RNDr. František Lehar se vždy snažil rozvíjet kontakty mezi fyziky východu a západu, zejména po pádu „železné opony“. Díky jeho iniciativě bylo ze Saclay darováno mnohamilionové vybavení a literatura, jak ústavům v Praze (MFF UK a FJFI ČVUT) tak SÚJV v Dubně. Toto vybavení umožnilo získávat špičkové výsledky v oboru spinové fyziky na urychlovačích v SÚJV. V r. 1993 byl jmenován členem vědecké rady SÚJV a tuto funkci zastával do r. 2010.

Dne 23. dubna 1996 mu udělilo ČVUT v Praze hodnost i práva čestného doktora fyzikálně-matematických věd za vynikající výsledky v oblasti jaderné fyziky, za dlouholetou úspěšnou spolupráci s ČVUT a za cenný příspěvek k začlenění české vědy do mezinárodního kontextu. Tím se zařadil mezi významné osobnosti, kterým tato pocta byla v minulosti prokázána. V r. 2002 se stal členem vědecké rady nově zřízeného Ústavu technické a experimentální fyziky (ÚTEF) ČVUT v Praze. V tomto ústavu pracoval až do svého skonu 23. listopadu 2011.

Poznámky:

1. V r. 2002 se podruhé oženil, jeho druhou manželkou se stala Libuše Paukertová.
2. Během pobytu v SÚJV se o dovolených zúčastnil několika výstupů na vrcholky Kavkazu, Tian-šanu a Pamíru. V r. 1965 v sestavě pěti členné expedice zdolal vrchol Píku Lenina (7134 m).