Metoda zobrazování pomocí rentgenového zárení, která poskytuje nástroj ke studiu vnitrních struktur i živých biologických vzorku a materiálu, je známa již radu let. Techniky zobrazování rentgenovým zárením však za poslední období prodelaly velký vývoj (Živa 2007, 6: 285–288). Dobre známé filmové zobrazovací systémy jsou postupne nahrazovány novými digitálními technologiemi. V dnešní dobe jsou to zejména systémy založené na rentgenech s mikroohniskem a digitálních pixelových detektorech. Drívejší kartotéky plné obálek s rentgenovými filmy nahradily velkokapacitní pevné disky a disková pole s digitálními obrazovými daty.