Ústav technické a experimentální fyziky

V pátek 23. června 2017 v ranních hodinách byla nanodružice VZLUSAT-1 dopravena na oběžnou dráhu Země pomocí indického raketového nosiče PSLV-C38 (Polar Satellite Launch Vehicle). Raketa odstartovala z indického kosmodromu SDSC (Satish Dhawan Space Centre) v 5:59 SEČ. Kosmodrom SDSC se nachází na ostrově Šríharikota v Bengálském zálivu. Český satelit byl vypuštěn na polární dráhu do výšky 505 km a byla mu udělena rychlost 7 km/s. Společně s družicí VZLUSAT-1 bylo vypuštěno dalších 29 nanosatelitů ze 14 zemí.

VZLUSAT-1 o velikosti 20 cm x 10 cm x 10 cm a hmotnosti 2 kg je první česká technologická družice. Jejím úkolem je ověření nových výrobků a technologií na orbitě Země. Družice byla vyvinuta Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem (VZLÚ) ve spolupráci s českými firmami a univerzitami.

Nanodružice byla postavena na bázi standardizované platformy CubeSat. Technologická nanodružice VZLUSAT-1 nese na palubě tři experimenty: miniaturizovaný rentgenový dalekohled, nový typ kompozitního materiálu pro stínění kosmické radiace a vědecký přístroj FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v termosféře.

Vývoj miniaturizovaného rentgenového dalekohledu vedla firma Rigaku Innovative Technologies Europe společně s HVM Plasma a Ústavem technické a experimentální fyziky Českého vysokého učení technického v Praze. Kompozitní materiál pro stínění radiace vyvinula firma 5M společně s firmou TTS. Pro měření vlastností tohoto materiálu jsou použita čidla firmy Innovative Sensor Technology. Na řízení družice pomocí pozemní radiové stanice se podílí Katedra aplikované elektroniky a telekomunikací Západočeské univerzity v Plzni. Hlavní integrátor družice VZLÚ spolupracoval při vývoji i se studenty z obou univerzit.
Vědecký přístroj FIPEX je součástí mezinárodní mise QB50, v rámci které byla vypuštěna konstelace 50 nanodružic z celého světa. Mezinárodní mise QB50 je podporována Evropskou komisí prostřednictvím projektu 7. Rámcového programu EU.

Na financování vývoje a vypuštění družice se podílí Technologická agentura České republiky v rámci programu Alfa (projekty TA03011329 a TA04011295), dále pak Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím institucionální podpory VZLÚ. Zhruba jedna třetina finančních prostředků pochází z vlastních zdrojů firem, které jsou spoluřešiteli projektu.
Životnost družice je odhadována na dva roky. Po tuto dobu bude možné provádět výše zmíněné experimenty a ověřování nových technologií v kosmu. Zda je nanosatelit po vypuštění plně funkční budou výzkumníci vědět až za několik dní. Projekt VZLUSAT-1 je příkladem úspěšné spolupráce českých výzkumných pracovišť s průmyslem. Účast na misi QB50 přispívá k zapojení České republiky do mezinárodních kosmických aktivit.

Bližší informace také na www.vzlusat1.cz