Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT

je vědecko-pedagogickým pracovištěm ČVUT se zaměřením na fyziku mikrosvěta a její aplikace. Byl založen k 1.květnu 2002 jako experimentální základna ČVUT především pro výzkum v částicové a jaderné fyzice.

Ústav usiluje o propojení svých výzkumných aktivit se specializovanou výukou na ČVUT a o přenos fyzikálních metod z experimentálního výzkumu v oblasti mikrosvěta do inženýrské výuky studentů ČVUT. Připravuje akreditaci odpovídajících magisterských a doktorských studijních programů a vzdělávání učitelů v akreditovaných programech MŠMT v rámci Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

V rámci spolupráce se zahraničními institucemi jsou uskutečňovány stáže zahraničních pracovníků v ÚTEF stejně jako stáže pracovníků ÚTEF v zahraničí a dochází také ke vzájemné výměně diplomantů a doktorandů.

 

Ústav je veden jako samostatné účetní středisko číslo 35000.

 

Činnost: Věda a výzkum

 Program ústavu vychází z hlavních vědeckých projektů výzkumného záměru:

  • Fundamentální experimenty ve fyzice mikrosvěta
  • Experiment ATLAS na LHC v CERN
  • Spolupráce s CERN
  • Výzkumné centrum „Příprava, modifikace a charakterizace materiálů energetickým zářením“
  • Výzkumné centrum „Astročásticové a astrofyzikální experimenty“

Tyto projekty jsou řešeny pracovníky ČVUT v mezinárodních ústavech, v nichž je Česká republika členskou zemí. V instrumentálním a aplikačním směru se ÚTEF zaměřuje na vývoj měřicích metod a technik pro potřeby nových technologií. V ústavu se vytváří prostor pro rozvoj nových aktuálních oborů, jako jsou např. 2D či 3D on-line zobrazování v medicíně a technice, nanotechnologie apod.

Na obrázcích jsou ukázány příklady zobrazování v materiálových a živých vědách pomocí neutronů (horní obrázek) a rentgenového záření (dolní obrázek). Pomocí moderních detektorů záření, jako je pixelový detektor Medipix, a pokročilých metod zpracování obrazu lze zobrazovat malé detaily a podrobnosti zkoumaných objektů (viz obrázky z Lemo-konektoru při 3D-tomografické rekonstrukci) a jemné měkké tkáně, například u myší, kde zlepšení citlivosti a kontrastu bylo dosaženo díky vlastnostem detektoru a použitím inovativních principů detekce, jako je fázové zobrazování.

 

Výuka a pedagogická činnost

Na akademické úrovni jsou v současnosti rozvíjeny dva hlavní druhy aktivit:

  • Magisterský program „Inženýrské aplikace fyziky mikrosvěta“
  • Program celoživotního vzdělávání „Tajemství mikrosvěta“ (tzv. Univerzita třetího věku)
  • Progresivní detekční metody  - Akreditace MŠMT – č.j. 33937/2013-1-814 – platné od srpna 2013
  • Projekt CZELTA pro studenty středních škol  - doba trvání 9 let - 7 detekčních stanic v ČR (Praha 1x, Pardubice 2x, Opava 3x, Kladno 1x), ve světě 4 stanice (Slovensko, Anglie, Rumunsko, Francie). 
Obsah těchto programů klade důraz na metodické a fyzikální principy objevující se při popisu našeho světa i mikrosvěta. Jako příklad může sloužit interakce lehkých nabitých částic v látce – na obrázku je ukázána stopa o délce cca 700 mikrometrů, způsobená průchodem elektronu o energii 550 keV, jež byla měřena v ÚTEF pomocí pixelového detektoru Timepix.